Jak šel čas s blogy: 2007-2009

15. 05. 2017 10:17:52
Blogy utvářejí vlastně zcela novou kategorii – příležitost má každý, kdo je schopen respektovat elementární pravidla, a může publikovat na jednom z nejsledovanějších zpravodajských serverů v Česku.

Blogovat tak může každý, nejen ti, kdo jsou součástí zpravodajského týmu. Každý bloger je zároveň editorem. Vox populi má platformu zatím nevídanou.

Kodex blogera, jeden z prvních vůbec uveřejněných textů na blogu iDNES.cz. Platí dodnes. Kodex blogera, jeden z prvních vůbec uveřejněných textů na blogu iDNES.cz. Platí dodnes.

Rychle vznikají blogy, rychle přicházejí čtenáři. Administrace tak základnu blogerů rozšiřuje o VIP blogery, tedy svou výkladní skříň. Přidávají se Miroslav Macek, Tomio Okamura, Ivan Hoffman či tehdy velmi aktivní Jiří Paroubek.

Otěže ale postupně přebírají ti, kdo sdílejí stejné radosti i problémy jako čtenáři. Tedy kritici politiků nebo třeba jen ti, kterým policie odtáhla auto. Blogy se stávají platformou, kde se lze dočíst takřka vše. Čtenář, dosud pasivní konzument té či oné zprávy, se náhle ocitá v roli soucítího svědka; bloger už nemluví jen za sebe, ale i za pana Nováka, Horáka či paní Skalníkovou z ulice, která se jmenuje podobně jako ta jeho.

Přichází první hodnocení a první blogerské hvězdy, vyhlašuje se první Bloger roku. Tím se stává Ruda Havlík s Evou Palotto. V těsném závěsu za nimi Georgis Fasulis, Tereza Boehmová nebo Patrik Banga. Přichází i první a vzápětí druhý blogerský sraz, kde se setkávají téměř všichni budoucí administrátoři a blogeři, kteří určují směr blogu.

Časem je jasné, že blogy na zpravodajském serveru budou do velké míry reflektovat dění ve společnosti, a hlavně v politické sféře. Je doba vládnutí Jiřího Paroubka a v kuloárech se říká, že na blogu je „Paroubkovo“. A že to jsou blogy kritické. A dějí se věci. Blogeři a jejich texty se dostávají i na půdu poslanecké sněmovny. Později dokonce na tiskové konference.

S přibývající čtenářskou základnou nadále přibývá i blogerů. Brzy je jich více než tisícovka a čím dál tím častěji je potřeba uplatňovat kodex blogera. Přicházejí první změny a jasné vymezení toho, co si administrace představuje jako kultivovaný prostor.

Píše se konec roku 2008, blogy oslavují prvních 555 dnů existence a více než 1700 aktivních blogerů. V říjnu mají blogy více než pět milionů přečtení. A slaví se jak jinak než srazem. Jak to vypadá, když se scházejí blogeři, se podívejte v následujícím videu.

S exkluzivitou přicházejí i speciály. Kapela Kryštof vytváří speciální blog, ve kterém čtenáře zve do studia, kde se právě natáčí nové CD. Následuje kapela Čechomor a spousta dalších projektů, které se zaměřují na kulturu nebo charitu.

Vrcholem se v roce 2009 stává projekt Blogový román, kde se blogeři podílejí na napsání románu, jehož první kapitolu napsal Michal Viewegh.

Blog ovládají vážná i nevážná témata. Objevuje se tak další blogerská hvězda Renata Francová, která se později stává novou blogerkou roku. V mužské kategorii obhajuje prvenství Ruda Havlík. Vyhlášení se pojímá ve velkém, na parníku Gladius.

Ještě ve stejném roce vycházejí knihy blogerů, po Ivě Pekárkové se narodila také prvotina Terezy Boehmové s názvem Matka z cukru a oceli. Jen o několik dnů později vychází kniha Vladimíra Kroupy Tanec s bílou smrtí a ke konci roku také prvotina Renaty Francové s všeříkajícím názvem Jsem blbá, trapná a nesportovní! Prostě jenom ženská!

S vysokou návštěvností ale přichází i nutnost regulace. A to hlavně v diskusích. Nemálo blogerů neunáší diskuse, které jsou dosud anonymní a často velmi vulgární. Diskutovat totiž může každý, kdo se zaregistruje. Proto je administrace nucena udělat první revoluci a podmínit možnost diskutování sběrem dukátů. Těch se dá nasbírat 80 za den a k neomezenému diskutování je jich potřeba nejméně tři sta. S novinkou přichází další změna. Za každý smazaný příspěvek se sto dukátů odečítá. Probíhá rok 2009, který je rokem první snahy o razantní kultivaci diskusí.

Autor: 10 let | pondělí 15.5.2017 10:17 | karma článku: 15.54 | přečteno: 1450x

Další články blogera

10 let

Jak šel čas s blogy: 2010-2012

Období politiky, spisovatelů z řad blogerů, fotografů a cestovatelů. A hlavně čtenářů. Těch už je kolem čtyř set tisíc měsíčně a přečtou texty sedm milionkrát. Na blozích to zkrátka žije na všech frontách.

15.5.2017 v 10:17 | Karma článku: 11.87 | Přečteno: 750 | Diskuse

10 let

Jak šel čas s blogy: 2013-2014

Roky vzpomínání, plyšového blogera Kabira a Fotomatiné. Unikátního projektu blogerů a hlavně blogerky Alexandry Synac. Ruda Havlík točí film, blogeři vystavují na veletrhu Svět knihy. Teď už ale jako uznávaná součást.

15.5.2017 v 10:17 | Karma článku: 13.92 | Přečteno: 716 | Diskuse

10 let

Jak šel čas s blogy: 2015-2017

Roky změn a akcí. Nejprve změny technické, kdy blogy dostávají nový kabát, potom změny personální, blogy dostávají nového šéfa. Blogeři běhají pro charitu a vznikají nové projekty, třeba talk show Na lavičce.

15.5.2017 v 10:17 | Karma článku: 14.15 | Přečteno: 1164 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Helena Vlachová

O českém rasismu

Bohužel se u nás daří rasové nesnášenlivosti. Může to být díky některým výrokům našeho prezidenta, nebo i tím, že je tu Okamurova SPD

15.12.2018 v 4:39 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 12 | Diskuse

Jan Andrle

Za všechno můžou... kamiony!

Inu, viníka máme, a to je přece cíl všech úředníků a jiných zodpovědných za vlastní selhání. A viníka teď označili dokonce ti nejpovolanější úředníci - ministr a šéf jemu podřízené organizace, která má se o dílo starat.

14.12.2018 v 21:32 | Karma článku: 21.10 | Přečteno: 427 | Diskuse

Jaroslava Urbanová

Socka

Tak jsem si zase koupila jízdenku, tedy přesněji kupón, který mě opravňuje používat mastnou tyč, socku, MHD, městskou, jak je libo.

14.12.2018 v 16:50 | Karma článku: 11.47 | Přečteno: 601 | Diskuse

Martina Studzinská

Na útěku

Uháníme. nestíháme. Co nebo kdo nás honí? Kdo je ten nemilosrdný šéf, který nás neustále úkoluje a nemá s námi špetku slitování? Odpověď je překvapivá: Jsme to my sami. Nikdo jiný by k nám tak krutý být nedokázal.

14.12.2018 v 16:00 | Karma článku: 7.61 | Přečteno: 240 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Opět tu máme něco jako zvací dopis

Někteří zdejší politici, co se nedokáží s naší politickou realitou popasovat, udělali přesně to, co udělal Vasil Bilak a jeho kámoši před padesáti lety.

14.12.2018 v 15:29 | Karma článku: 40.62 | Přečteno: 2219 | Diskuse
Počet článků 4 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1019

Kronika blogů iDNES.cz. Tady se můžete dozvědět, jak blogy vlastně vznikaly a kdo všechno se na jejich vzniku podílel. Najdete zde téměř všechny historické milníky od politické situace po fotoblogy. Vstupte!

Najdete na iDNES.cz